Texty:

Světlo a tma (2002) - Světlo a tma (2001) - Múza (2004) - Disaster Area (2007)



Výlet (2003)

DIVADLO VÁŠNĚ (Forest Song II.)
(Mentol)

Jak v těsný kleci jsem lapen v těchto horách
Rozpadlý zámek stal se mým vězením
Už neznám radost, ani smích ani strach
Už zanedlouho mé smysly otupí

Každý den zas a znova kolotoč úsměvů
Zas nalhávám si, že to myslí vážně
A nepomůže vlna občasných protestů
Je už mým pánem, znám divadlo vášně

Jak jsem mohl být tak slepý
A nevidět, že je to jenom hra
Ani špetku pravého citu
Nemůžu čekat od netvora

Jak ven z toho kruhu
Kde stal jsem se loutkou
Zpět do údolí
Je mojí velkou touhou



JEDNOU ZA ČAS
(Sali/Richard)

Jednou za čas slunce zazáří
Jednou za čas letí kometa
Jednou za čas slzy na tváři
Jednou za čas ruská ruleta
Jednou za čas slunce na dlani
Jednou za čas něžný prokletí
Jednou za čas smutek k snídani
Jednou za čas ztráta paměti

Čeká nás, co nás nemine
Vyválený v každý bažině

Jednou za čas ruce do ohně
Jednou za čas brečet v kostele
Jednou za čas růže královně
Jednou za čas se to posere
Jednou všechny svatý na pomoc
Třikrát běda bože-rozbože
Jednou za čas věčnou dobrou noc
Na kříže, na nože, na rožeň !

A svět se točí dokola
Jako krvavá tombola



PSYCHOTEROR
(Mentol)

Je spousta věcí, co se neměly stát
Co způsobily, že už tě nemám rád
Nevím, proč měl bych kvůli tobě řvát
Teď už mi zbejvá jen se všemu smát

Bejvaly doby, kdy jsem míval strach,
že se naše království zřítí v prach
To, co zbylo se ztrácí v dálavách
a co bude dál, to je ve hvězdách

Dávno vím, že ti v hlavě haraší
Tvý výmysly, ty mě už nestraší
S tebou je bouřka i když neprší
Radši hledám kýženej klid v duši

Život s tebou, to nebyl žádnej med
Jenom se divím, že jsem nešel hned
Tvoje triky jsem znal už nazpaměť
Tak proč jsem já blbec dřív neutek

Psychoteror - to by člověk vylít z kecek
Já jsem magor - proč jsem radši dřív neutek
Ty seš netvor - tvoje triky znám nazpaměť
Psychoteror



ZÁSTUPY
(Vony/Mentol)

Krok za krokem pokorně jdou, zástupy nepoznaných
Den za dnem táhnou káru svou, ty tváře, co neznají smích
Neznají smích a neznají pláč, tíhu světa vlečou na bedrech svých
Hranici poznání ženou před sebou, znavení po nocích probdělých

Zástupy neznámých, ze kterých je svět vytvořen
Ty tváře bezejmenných, nedostanou se z kruhu ven

Nekonečný zástup jsoucích, co ztratili už víru svou
Svit očí vyhaslých bloudí v tmách tam za branou
Za branou pekelnou jen oheň a dým a šero s černou tmou
Vzhůru ke světlu po cestách neschůdných už dlouhé miliony let jdou

Zástupy neznámých, ze kterých je svět vytvořen
Ty masy bezejmenných, nedostanou se z kruhu ven



PÁN TEMNOT
(Mentol)

Ze vzdálených hor přilétá, větrem přinášen
Do všech příbytků se vkrádá, zalézá do všech stěn
A v noci, když je ticho, z koutů vylézá
A jako tisíc malých hrotů se do tvé mysli zarývá
Člověče, boj se usnout, jinak tě polapí
Využije tvého spánku a mysl naruby obrátí
Bdění je jeho nepřítelem, nemá se kam skrýt
Každá duše je pro něj dobrá, i tu tvou chce pohltit

Tak braň se, neusínej, řítíš se do prázdnoty
Tak vstávej, neumírej, jde po tobě pán temnoty

Proniká do tvé mysli a tvé myšlenky spoutá
Mozek na černo přebarví a do boje tě vysílá
Útočit proti všemu, co krásou oplývá
Vymýtit lidské dobro tam, kde ještě přežívá
Na svém tažení světem všechno živé ovládá
Člověče, uteč před ním, lidskost všude upadá
Už nezbývá nikdo, kdo by měl mysl jasnou
Otroci pána temnot všechnu krásu pošlapou

Tak braň se, neusínej, řítíš se do prázdnoty
Tak vstávej, neumírej, jde po tobě pán temnoty



STRES
(Mentol)

Jak doběhnout sám sebe a přitom se nadechnout
Jsem si v patách, už se mám
Už jsem se skoro měl, teď utíkám sám před sebou
A před vším, co jsem měl kdy rád

Zrychlený dech
Krev mi buší ve spáncích
Kolem na všech zdech
Zíraj oči žalujících

Mý cíle přede mnou někde v dálce mizí
Čím víc spěchám, tím jsem od nich dál
Mý sny se rozplývaj a za chvíli mi budou cizí
Už nepoznávám sebe sám

Zrychlený dech
Krev mi buší ve spáncích
Kolem na všech zdech
Zíraj oči žalujících

Pro svoje touhy zahodil jsem všechno, co jsem měl
Pro svoje sny zaprodal svou duši
Jen pro svý potěšení jsem se vrhnul do pekel
svůj brzký konec už teď tuším

Zrychlený dech
Krev mi buší ve spáncích
Kolem na všech zdech
Zíraj oči všech žalujících



VÝLET
(Mentol)

Byl jsem na to sám, když to na mě přišlo
Já jsem nevěděl, co s tím
Chtěl jsem pořád víc, měl jsem stále málo
Teď už na to nevidím
Oči zavírám, nechci tohle peklo,
co přede mnou se otvírá
Tisíce kousků rozpadlýho těla
rozletí se do prázdna

Bože, pomoz mi z toho ven
Pomoz mi splynout s vesmírem
Tak už si mě konečně vem

Byl jsem chvíli pryč a jsem zase zpátky
Tělo cestuje časem
Mysl běží na nejvyšší obrátky
Duše letí prostorem
Tělo umírá, nevrátí se zpátky
Duše dále přežívá
Dveře vnímání se náhle otvíraj
Na cestu se vydávám

Bože, pomoz mi z toho ven
Pomoz mi splynout s vesmírem
Tak už si mě konečně vem

Já sám lítám
vesmírem sem a tam
Duše má šílí,
vznáší se v povětří