Texty:
Světlo a tma (2002) - Výlet (2003) - Světlo a tma (2001) - Disaster Area (2007)
Múza (2004)
MÚZA I.
(Mentol)
Často se mnou spává
a myšlenky mé provází
až do hloubi mojí duše,
na světlo pak tahá
nejtajnější touhy
a střípky snů,
ty pak v barvách rozehrává
Představy plujou na vlnách vědomí
To, co teď vnímáš, je moje druhý já,
který objímá moje múza vášnivá
Někdy mě zanedbává
a myšlenky mé se ztrácí
někde na dně mojí duše,
v hloubi podvědomí
Nejtajnější touhy
a střípky snů
se pak nikdy nedozvíš
Představy leží někde na dně, bezbarvý
To, co teď vnímáš, je moje druhý já
který objímá moje múza vášnivá
MEGALOMÁNIE
(Mentol)
Pryč je ten čas, kdy věřilo se bláznům
a spoléhalo na jejich moc zázračnou
Teď každej z nás hledá svý místo v cituprázdnu
Ten svůj pilíř, kterej mu bude oporou
Vytrácí se víra, ale čím to zaplácnout
Nevím, proč bych měl klanět se starejm modlám
a věřit v něco, co už dávno neplatí
Já nevěřim a věřit v něj nehodlám
Proč měl bych věřit v ňáký starý blbosti
Můžu věřit jen ve svý vlastní schopnosti
On je dávno mrtev
Nevěř v jeho vzkříšení
On byl ukřižován
Není žádný království
On je dávno mrtvej
Nevěř v jeho vzkříšení
On byl ukřižovanej
Není žádný království
Mysli na to, že žiješ tady a právě TEĎ
Naše hudba ve tvých uších
Naše slova splývající ze tvých rtů
Cítíš souznění našich duší ?
Očekávej příchod nových bohů
To je ta pravá víra
To je ta pravá víra
To je ta pravá víra
To je ta pravá víra
ČUBAKA
REKVIEM
(Mentol/Richard)
Já jednou provždy přestal snít,
nemám chuť jíst, nemám chuť pít
Jenom když koukám do ulic,
mám chuť si zařvat z plnejch plic,
že už nechci další básně psát,
s Tebou se už nechci milovat
Temnota oči zakryje
Zbude tu jen moje rekviem
Všechno jsem už hodil za hlavu
Ze zbraní v žitě vrším hromadu
Starou hůl lámu nad sebou
I nad svou duší věčně odřenou
Lezou na mě každej den
Křičí snad ze všech bílejch stěn
Berou si pořád víc a víc
Vstřebávají se do sklenic
Mí zimomřiví andělé
rozechvívaj mě po těle
Mám toho všeho právě dost
Dneska zas probdím celou noc
Až ráno mě to unaví
Na chvíli čas se zastaví
A v uších zvony zazvoní
Poslední přání vyplní
Všechno jsem už hodil za hlavu
Ze zbraní v žitě vrším hromadu
Starou hůl lámu nad sebou
I nad svou duší věčně odřenou
SOUROZENCI
(Vony-Mentol/Saša)
Sestro má, já tě vídám
Kráčíš jako po vlnách
Kroky tvoje z dálky hlídám
V temných vlčích hodinách
Stromy holé, kytky nejsou
Ploty sadů spálené
Suché větve větry nesou
Mrazí slunce vzdálené
Sourozenci věční, jdem po cestách svých
Ty neseš bolest, já zase smích
Sestro má, já tě vídám
Přicházíváš se zimou
Na své pouti často střídám
kroky mé se stopou tvou
Šedou travou tiše brouzdám
Motýlům křídla pokryl sníh
Když nemůžu dál, když si zoufám
Nad hlavou slyším dětský smích
Sourozenci věční, jdem po cestách svých
Ty neseš bolest já zase smích
Sestro má, já tě vídám
Kráčíš jako po vlnách
Kroky tvoje z dálky hlídám
V temných vlčích hodinách
Šedou travou tiše brouzdám
Motýlům křídla pokryl sníh
Když nemůžu dál, když si zoufám
Nad hlavou slyším dětský smích
SMÍCH A SLZY
(Mentol)
Smích a slzy jedno jsou a z nich je stvořen svět
Otevři oči a podívej se, co je kolem hvězd
Každá svítí jasem svým, na cestu nám září
Na tu cestu pro nás dva, co máš ve své tváři vepsanou
Pojď dál a poletíme ke hvězdám
Pojď dál až na vrcholky svých snů
Jen pojď dál, vidím spokojenost ve tvé tváři
Pojď dál vstříc těm nádherným dnům
Soumrak padá na nás dva, nebe se zatáhlo
Každá bouře odezní a pak zazáří světlo
Jak chceš poznat štěstí, když nevíš, co je zoufalství
Smích a slzy jedno jsou a v tom je lásky tajemství zázračný
Pojď dál a poletíme ke hvězdám
Pojď dál až na vrcholky svých snů
Jen pojď dál, vidím spokojenost ve tvé tváři
Pojď dál vstříc těm nádherným dnům
MÚZA II.
(Mentol)
Za hranicí, kde už nikoho nepotkáš
Poznal jsem, kam moje sny odchází
Po probuzení, kdy na všechno zapomínáš
Mý druhý já do podvědomí doprovází
A v klidu tam čekaj,
Až mě zas múza políbí
S ní pak obcujou
A nový obrazy tvoří
Na smetiště snů si pro svoje nápady chodím
Jako motýly je síťkou svojich strun lovím
Rozházený po hmatníku je pak dohromady skládám
A melodii vznosnou v jejich hloubce hledám
V klidu tam čekaj,
Až mě zas múza políbí
S ní pak obcujou
A nový obrazy tvoří
Tón za tónem harmonie střídá
Slovo za slovem se do vět pomalu vplétá
Doba za dobou na vlnách rytmu odplouvá
Idea za ideou dál do mých textů rozkvétá
OKO
(Mentol)
Nevím, zda to byla pravda, nebo byl to jenom sen
Kulka prolítla hlavou a byl jsem ohromen
Mý tělo padlo na zem, myšlenky běží dál
Odpoutal jsem se od všeho a jen jako bych spal
Vidím a nejsem viděn, nic se mě nedotkne
Chci křičet:" Já jsem tady" K tobě to však nedolétne
Jsem pouze mrazivým chladem, který tě objímá
Zoufalství nemohoucnosti mého ducha užírá
Já jsem oko do tvýho života
Vše, co děláš, prohlédnu
Nakouknu až na dno tvojí duše
A pak tě s sebou na dno stáhnu
KOLOBĚH VODY
(Mentol)
Prší a prší, voda z nebe padá
Déšť je hustší a hustší a nepřestává
Šedivý mraky se snášej k zemi
A uzavíraj prostor nad námi všemi
Sněží a sněží, sníh padá na zem
Na zemi je zima a vládne mrazem
Závějemi sněhu všichni se brodí
Kdo nás z laviny teď vysvobodí
Taje a taje, sníh se rozpouští
Proudy vody stékají z vrchů
Slunce milosrdné pláně vysouší
Potom zbude jen spousta prachu
Sucho je sucho, žízeň nás zmáhá
Horký počasí nepřestává
Až louže vyschnou, zbude tu jen prach
Roznesen větrem po všech cestách
Voda se vypařila do mraků
Vítr je jak svý stádo po obloze žene
Čekáme na déšť jak na milost
Až se liják spustí, tak sucho spláchne
VLÁDA TMY
(Mentol)
Po široširé zemi rozprostřel se temný stín
Zahání všechno živé do nor a příbytků
Noční dravec rozevřel křídla nade vším
A hledá kořist, kterou odnese do říše snů
Vkrádá se do myslí všem lidem, kteří ještě nespí
A krade myšlenky, jejich přání a tajemství
Zachraň se, utíkej o život do hor vzdálených
Na ramena nohy vem a zachraň duši svou
Uteč, dokud je čas, jinak už nepoznáš smích
Co bude dál, je jen v tvých rukou
Tma po celé zemi uložila všechno živé ke spánku
Zhasla všechna světla, umlkly všechny hlasy
Temnota letí dál, život už má na kahánku
Jen v říši zapomnění dojdeš věčný spásy
Kdo jednou odnesen, už se nikdy nevrátí
Z říše chladu, temnoty a zapomnění
Zachraň se, utíkej o život do hor vzdálených
Na ramena nohy vem a zachraň duši svou
Uteč, dokud je čas, jinak už nepoznáš smích
Co bude dál, je jen v tvých rukou